Oh la vache!: Volání divočiny

Dlouhou dobu se mi tam nechtělo, bylo to tak trochu jako vrátit se na místo činu. Navíc bez Blue snad ani není možný, že to tam nepřestalo existovat... Jsem divná, jasně. Pak jsem se ale vydala na cesty, dlouhé a krásné, a čím víc jsem cestovala, tím víc jsem slýchávala šumění maloskalského lesa, viděla stín obra na Suchých skalách, a čím dál tím víc jsem toužila po návratu do objímajících kopců, k lesnímu hřbitůvku, do mého modrého dřevem vyloženého pokoje se spoustou harampádí a pokladů, v kterém jsem se chtěla probírat celé odpoledne. Zajít si k Boučkům, sedět pod lípou nebo co to tam roste, dívat se na špinavou Jizeru a zbarvené listy...

v lese jó v lese na jehličí...

Výhoda práce ve škole, obzvláště francouzské, je nespočet prázdnin. 18. října začínají prázdniny dušičkové a trvají dva týdny. Po několika hodinách nervů jsem si nakonec koupila ne zrovna levnou letenku (k čertu s tebou "nízkonákladová" V.......) a to ještě v pátek dopoledne. Zůstávám až do neděle 2. listopadu, přátelé, a proto pevně doufám, že se uvidíme, projedeme na kole, projdeme, zapijeme to, probereme, nebráním se jakýmkoli krejzi návrhům :)

pohled na Skálu ze Sušek

Zde je menší a provizorní "to do"/ "wish" list:

17. 10. koncert Vypsaný Fixy na Rampě....jupííííí! Před koncertem možný dýchánek, přátelé!
strávit nějaký čas na Malý Skále, doma, u Boučků, na Suškách, v lese, na kanoi, na kole
Jizerky jakkoli
Singltrek pod Smrkem
masáž v bazénu za 200,- na hodinu (směšná cena oproti místním 60 eurům na hod=1500,-)
pizza v maloskalský pizzérce
čaj, pívo, víno s kamarády
osobní rodinný záležitosti
návštěva jedné základky, s kterou plánujeme česko-francouzské přátelství
sehnat dárky
přebrat, prodat, rozdat některé svoje věci (např. závoďácké téměř nové běžky na klasiku, hmm?)
dát si do nosu českými pokrmy :)
zajít do sokolovny na aerobic
uvařit našinci něco francouzskýho (škeble asi v příručním zavazadle neprojdou)
nebráním se jakémukoli návrhu na vejlet, pozvání na drink, koncert, divadlo a jiná kultúra a vzpomínkám na starý časy :)
na otázku: no tak, řekni něco francouzsky!... odpovídat čínsky
tvářit se záhadně a když už mě to nebude bavit nebo když na mě bude někdo nepříjemnej, budu předstírat že nerozumím.
na letišti v Praze začít klasicky: Bonjour, un billet s'il vous plait a pak si uvědomit, že takhle néé
ale především to enjoy, protože čert ví, kdy se tam zase podívám :)