středa 1. října 2014

Lucie On The Road: day zero

Konečně jste se dočkali, vy nedočkavci, co mě denně během mé měsíční odmlky bombardujete emaily, smskami, telefonáty a výhružnými dopisy. Zase jsem se vrátila do civilizace, zapla svojí dosluhující kraksnu a rozhodla se s vámi podělit o zážitky z nejdelší cesty mého titěrného života. Budu vám vyprávět o cestě, dobrodružství, něco mezi cestopisem, popisem a magickým realismem, chcete li :)

méééééééééé, kde jsi Lucijééé
Nevím už, jak to všechno začalo, v plánu je vycestovat zhruba na měsíc a to na Krétu, řecké ostrovy, Athény a pak Istanbul a Turecko. To vše s jedním příručním zavazadlem, noclehy pokud možno přes couchsurfing a přesuny stopem, pokud to půjde. 

V první fázi jsme proto oslovili stovky profilů na CS, odpovědí se nakonec dostalo několik a to především v Turecku. Nakonec jsme našli i na Krétě, na řeckých ostrovech jsme byli odkázáni na hotely a další placené ubytování, Athény CS, Turecko tudíž teoreticky také.

Zabalit si jeden batůžek na měsíc není zase takový oříšek, jak se na první pohled zdá, zvláště potom co jsem si před dvěma lety balila celý život do jednoho kufru. Někomu by se to mohlo hodit, takže co všechno se mi do 45 litrového batohu o maximálně 10 kilech vlezlo:

1 dlouhé kalhoty plátěné (lehčí než džíny)
1 bavlněné tříčtvrťáky (lehké, skladné, ideální na spaní když je kosa)
1 džínové kraťásky (na kterých se mi pak udělala díra a zůstaly v Istanbulu)
1 goretexová bunda s kapucí
1 svetr 
3 trička
2 tílka
12 kalhotek (náhodný počet, počítám, že min jednou budu prát v ruce)
6 párů ponožek
2 podprsenky z toho jedna sportovní využitelná jako plavky
1 plavky
6 ručníků (tady jsme to přehnali, já měla v batohu všechny, 2 na pláž, 4 na mytí, zbytečnost, 3 by stačily)
1 boty vhodné na pochod v horách
1 sandály
Kosmetická taštička: minibalení šampónu, sprcháče, krém na obličej, opalovací krém, desinfekční gel na ruce, tekutý prací prášek, sprej proti komárům (velmi nepostradatelný), řasenka a tužka, základní léky jako paralen, endiaron, analgesin, náplast apod, hřebínek, papírový kapesníčky a toaleťák, nabíječka na telefon a foťák
foťák
knížka
dárky po naše hostitele (krabičky z Nantes, sušenky)
v druhém batohu cestovaly ještě dokumenty (letenky, info o cestě), několik plastových příborů

Papuče zabalit!

Zpětně musím říct, že až na ručníky a dva páry ponožek se všechno hodilo a nic mi vyloženě nescházelo. Nejlépe je ale stejně řídit se heslem: Co nemám, to nepotřebuju.

Zabaleno bychom měli, v den nula jdeme na vlak do centra, který ale nejede, z důvodu tak prostě francouzského, stávky! Jdeme na autobus, ale ten jede až za hodinu, poprvé v životě stopujeme z centra naší vesničky. Světe div se, zastavuje nám paní co jede přímo do centra Nantes, kam potřebujeme, k přítelovým kamarádům, u kterých přespíme, páč nám to letí brzy ráno a není kdo by nás na letiště odvezl.

Kamarádi se mě ptali, jestli se nebojím, když nevím, kde budeme z velké části spát. Nebojím, ono se všechno vždycky nějak vyvrbí a bát se dopředu se nikdy moc nevyplácí...

Pokračování příště

Žádné komentáře:

Okomentovat