sobota 17. ledna 2015

Bejby nebude sedět v koutě!

Už je to tak, zase jsem se jednou naštvala, dupla jsem si a řekla si: A dost!


Naposledy jsem si řekla "A dost!" na podzim roku 2011, začalo sněžit a mě už nebavilo celou zimu prosedět u radiátoru a cpát se cukrovím a kachnou se zelím. Marně čekat na to, až mě někdo vyveze na hory a ideálně i zaplatí pálku za vlek, protože běžkovat neumím. Rozhodla jsem se zůstat aktivní i v zimě, koupila jsem si běžky a vyrazila do hor. Ty jsem pak už téměř nesundala. Taky jsem se osmělila a navlékla se do sedáku a lezeček a směle si koupila permici na stěnu, i když jsem měla strach z výšek a k lezení evidentně nemám vlohy.

Musím se přiznat, že talent nemám k mnoha věcem, třeba ke skoku přes kozu, driblingu a hodu krikeťákem. Z tělocviku jsem vždycky nosívala v žákajdě čtyřky, na vysvědčení z nich pak byla zázrakem dvojka. V osmé třídě nás jedna nedočkavá maminka všechny předčasně přihlásila do tanečních. Poněvadž rodiče dobře věděli o mém sportovním "nadání", byli údajně úplně v šoku, když pozorovali mé počínání na první prodloužené. Nebudu dlouho chodit okolo horké kaše, tancování mě děsně bavilo i šlo. Mám v sobě smysl pro rytmus a snad i dobrý hudební sluch. Od té doby jsem nějak pořád toužila tancovat. V duchu jsem se uspokojovala představou, jak mě mužné paže vedou parketem a jak se protančím až k princovi (Popelka každé Vánoce hold zanechá následky).



Zapsala jsem se na taneční tábor, který se ukázal být zcela mimo mísu, protože byl zaměřen disko a hiphop, přetrpěla jsem ho, naučila se pár sestav ale nevzdávala se naděje na úspěch. Pro jistotu jsem absolvovala ještě jedny taneční, teď už regulérně v druháku na gymplu. Když mě kamarád pozval abych se s ním přihlásila do pokračovacího kurzu, srdce mi opět poskočilo, to jsem ovšem netušila, že jeho motivace je druhou půlku kurzu prosedět v přilehlé krčmě s kamarády. 

Nemusím vám asi dlouho popisovat, jak mou skrytou vášeň podpořil film Dirty Dancing a jak moc jsem toužila po přesně na chlup stejném dobrodružství. 

A pak dlouho nic, sem tam ples.

Francie 2012
Hlídám chlapečka rodičům, kteří v tomto čase provozují kurzy swingu. Maminka se vždycky dlouho připravuje a dělá si účes a la 20 léta. Oba vypadají, jako by v koupelně měli teleport do minulých let. Mají spoustu knížek s názvy jako "Jak se česat vintage" apod. 

V průběhu dvou let se pomalu ale jistě seznamuji se stylem swingových let. Líbí se mi čím dál víc. Ve Francii je velmi oblíbený, proto se v létě roku 2014 účastním jako dobrovolník vintage festivalu (více zde: http://oh--la--vache.blogspot.fr/2014/07/lets-do-it-vintage.html ). Taky jsem čím dál smělejší a nemám problém jít sama na úvodní taneční hodinu, kterou organizuje více asociací a tanečních škol. (Můj drahý má zkrátka jiné přednosti než je smysl pro rytmus a vášeň pro tanec). Zamilovávám se do hudby a objevuji vintage second hand, kde si pořizuji epesní oblečky, puntíkaté šaty a další nezbytnosti. Čím dál víc nosím sukně. S rodiči chlapečka se potkávám na swingových akcích a nepřestávám si pohrávat s myšlenkou, že se zapíšu do kurzu. 

Prosinec 2014
Přišel moment, kdy se ve mě zase něco vzbouřilo a já jsem si řekla že takhle už to stačí, možná to má souvislost s narozeninami, které jsou každý rok tak nějak za kratší dobu. Někdy je třeba se zastavit a přemýšlet, co vlastně chcete a co pro to můžete udělat. Už mě nebaví říkat, že miluju hory a kolo, ale prakticky na něm už skoro nejezdím. Chci dělat věci, které mě lákají a co mi v tom brání? Často já sama, moje předsudky a zábrany. Tak s tím je konec.

Je to tu, zapisuji se na kurz lindy hop (swing v sobě skrývá několik různých druhů tance). Sympatické je na něm spoustu věcí. Jde o to být v pohodě, uvolněný, pohodlné oblečení. Tančí se v teniskách, žádné boty na podpatku.  Jenže je nás málo, pouze jeden pár, já a ještě jedna holka. Po první hodině nám lektorka oznamuje, že se kurz ruší, leda by se našly ještě dva další páry. Obrovské zklamání střídá tvrdá práce a já tak píšu spoustu inzerátů. Včera se konala druhá hodina, nejen, že jsem našla moc fajn partnera, ale vypadá to, že se mi snad brzy splní jeden z nejtajnějších snů...

Tak mi držte palce, let's swing my life!




Menší ukázka:



Žádné komentáře:

Okomentovat