1. díl cyklu Víno a sejr: Clafoutis

Co si budem nalhávat, kreatúra jménem Babica, následovaný drsňákem Polreichem vrátili snažení se v kuchyni na výsluní. Moderní žena i moderní muž dnes opět vaří, nejlépe tedy s kamerou nebo aspoň kompjútrem po ruce, aby z toho hnedka mohli udělat diašou na svém kulinářském blogu. No a co bych to byla za moderní ženu, kdybych si taky jeden ten kuchtopříspěvek nešvihla?

Bez fešný zástěry by se to nevobešlo!

Připravila jsem si pro vás recepis vskutku jednoduchý, takový, který se mi ještě za mou praxi nepodařilo zkazit, zdrcnout, přesolit nebo s ním snad začoudit celý byt. Takže ano, zvládne to i muž na mateřské dovolené, možná i pejsek s kočičkou by to dali.

Začneme hned zvostra tím, že si naklidíme kuchyň, to je totiž důležité, když si chceme všechno fotit. Hned na to omyjeme zaschlé nečistoty z misek do kterých suroviny naaranžujeme. Pokud jste hravé hračičky, můžete do tvorby blogu zakomponovat nějakou plyšovou osobnost vaší domácnosti, blog pak nazvete např. Vaříme s Jerrym, Míca v kuchyni a nebo Co zvládne i Peppa Pig. Důležité je dobít baterky foťáku a hlavně nezapomenout každý krok umělecky vyblejsknout, což se začínajícím foto kuchtičkám může jevit jako největší problém (sakra, zapomněla jsem fotku másla s cukrem, to bude průšvih).

základ je vlastnit troubu, aspoň takhle malou :)

Dost bylo omáčky, vrhněme se na samotné umění. Co že je to vlastně to Clafoutis? Je to prosím takový ovocný nadýchaný koláč, něco jako bublanina, možná to v čr taky znáte a děláte, v tom případě pardón. Samozřejmě jsem se do Francie nepřistěhovala s holou zadnicí, ale vybavena babiččinými recepty na hrnkovku, bábovku, houbovník, knedlíky, polívku z pytlíku a další lahůdky, následující recept jsem získala od přítelovy maminky a musím uznat, že je fakt dobrej a hlavně easy.

Nezapomeňte koupit vajca! :)

Krok 1: Vemte větší mísu, já používám plastovou přepravku na jídlo. Do ní vražte 125 gramů mouky (jaké mouky? aha, no tady je jenom jeden druh, který bych odhadla na hladkou mírně polohrubou :). Hned na to tak vražte 125 gramů cukru krupice. Pokud se snažíte zredukovat vaši váhu, nebo nemáte rádi sladké, cukr lze redukovat třeba na 100 nebo 90 gramů, ale není to nutné. Přidejte ještě jeden pytel vanilkáče a půl pytle prdopeče. Důkladně zamícháme.

Takto vypadá mouka, co se tam dává, tak jaká? :)

Krok 2: Pozor, tohle se nesmí podcenit, do směsi teď musíte udělat kráter velikosti dvou žloutků, které do něj záhy vyklopíte. Což znamená, že jste si je před tím oddělili od bílků, které pro zatím necháte v jiné menší misce (nevyhazovat, budou se nám sakra hodit). Dále budeme potřebovat hrnek studeného mléka, z čehož půlku vylejeme do hlavní misky kde už se nám povaluje mouka, cukr, prdopeč a žloutci. Zamícháme s vervou.

Tohle tam nedávejte, je to ale dobrý mít při ruce!

Krok 3: Do zbylé půlky hrnku mléka nakrájíme cca 30 gramů másla a dáme asi na minutku do mikrovlnky, kde se nám mlíčko ohřeje a máslo rozpustí. Tuto homogenní směs opět vrazíme do hlavní misky a zamícháme. Teď to docela teče, ale zachovejte klid. 

Krok 4: Tady může lehce narazit ten, kdo nevlastní mixér nebo šlehač na bílky. Pokud si věříte a šleháte vidličkou, přidejte k celkovému času přípravy asi 3 a půl hodiny. Máte našleháno do hustého sněhu? Super, vražte sníh do hlavní misky a opatrně, abyste ten sníh zase nevrátili do stádia žloutků ho tam zamíchejte.

Když nemáte třešně, vražte tam třeba banán!

Krok 5: Klasika: vymaštěte si pekáč :) Já používám kruhovitou formu, vymažu ji máslem a vysypu moukou (víte o tom, že vysypat ji můžete i kakaem nebo kokosem? Tady to úplně nedoporučuju). Dále postupujeme podle matematické rovnice: HM1 --> VP1 (věta: Obsah hlavní mísy 1 vlijeme do vymaštěného pekáče....jak já jsem zbožňovala ty matematické věty, aach)

To není ono, ale taky je to dobrý! :)

Krok 6. Ovoce. Nej klasika jsou třešně, pokud ale nemáte po ruce ty, jde to skoro se vším: jabka, hrušky, lesní plody, rebarbora (ta je trochu kyselejší), švestky, prostě cokoli kromě česneku nebo kuřecího masa. Když nemáte nic, stejně tam něco dejte, bez ovoce to není ono. Ovoce tedy rovnoměrně poklademe na těsto a dál už to znáte. Ještě by bylo dobrý si předehřát troubu, že jo? Já na to buď zapomenu a nebo to udělám před samotnou přípravou, ale ona je pak horká hned u kroku dva, tak to chce vychytat. Předehřejeme jí teda na nějakých 180-200 stupňů a v ofiko receptu je doba pečení 40 minut. My ale nejsme ovce a každou chvilku se běžíme merknout. Hotový to je, když to začne být lehce nahnědlý či zlatavý, chcete li.

Voilá! To je ono!

Krok 6: Doporučuju nechat vychladnout, než se do toho pustíte, protože když jsem byla malá, babička mi říkala, že když budu jíst koláče ještě teplé, budu mít červíky a to není úplně cílem našeho snažení, že ano? :)