Kulturní šok

Tímhle článkem pravděpodobně konečně potěším všechny Francouze, co mi vyčítají, že vůči nim nejsem objektivní a moc kritická a naopak nakrknu Čecháčky, kteří mě budou mít za zběha a pro změnu budu dneska křivdit jim :)

Hudební festival v St. Nazaire

Nantes je údajně nejkulturnější město Francie, i kdyby to nebyla pravda, tak podle mě to sedí. Vyrostla jsem na vesnici, kde vrcholem kultúry byla kromě Benátský noci návštěva galerie Josky Jíry s méně či více bizarními výtvory a historií Malý Skály či ještě lépe jedno točený kvasnicový dole ve statku. Mezi další oblíbené akce pak patřily šibřinky, tenisový a jiný ožíračky v sokáči (rozuměj sokolovně). Za kultúru jsme pak jistě počítali i místní pizzérku nebo zevlování na lavičce, mělo to něco do sebe, to zase jó. Po přesunu do Liberce se v podstatě nic moc nezměnilo, sem tam v pátek či sobotu na koncert, divadlo, výstava. Ne víc než dvakrát do týdne.

jsme vostrý :)

Minulý víkend jsme na semináři dobrovolníků probírali pojem "kulturní šok". Tak přesně to je to, co potká Čecha zvyklého zajít jednou týdně do hospy a jednou za měsíc na koncert, pokud se přestěhuje do Nantes. TADY TO TOTIŽ ŽIJE, VÁŽENÍ! Upřímně jsem pořád ještě celá u vytržení (zajímavý slovo :) z toho, jak moc to tu žije. Zpočátku mi přišlo děsně nelogický, že kafé franco tcheque je v pondělí večer od devíti, v pondělí se přece ven nechodí. Taky mi přišlo divný chodit do divadla ve středu a potom ještě na skleničku. Nezdál se mi ani úterní koncert. Zkrátka zatímco já jsem se po nějaké akci třikrát týdně cítila dostatečně uspokojená, přítel se doma nudil a vymýšlel kam by šel. Nerozuměla jsem tomu a rozjížděla jsem teorie jako že nechce být se mnou doma večer, nakonec jsem mu v duchu diagnostikovala kulturní hyperaktivitu a sama si užívala večery se svíčkama, skleničkou, českým filmem či skypem. To jsem ještě nevěděla, že tahle nemoc je prudce nakažlivá. Naše situace je ztížená tím, že do centra je to kolem hoďky, není ale výjimkou, že doma nejsme ani jeden večer v týdnu. Navíc akce podnikáme jak každý sám (ano, jít sama do kina není ani trapný ani hloupý, ani zoufalý, naopak nedělat něco jenom proto, že ten druhej nemůže nebo nechce je blbost), tak společně a naprosto nám to vyhovuje. 

Voyage a Nantes

Prvním kulturním šokem tedy byla četnost a rozmanitost akcí. Nenajdete den, kdy by se něco nedělo, ať už koncerty v barech, divadla, kina, velké koncerty...velice dobře tady funguje stránka www.onvasortir.fr, (pojďme ven)  kde kdokoli nabídne jakoukoli činnost, počet míst a jde se třeba na pivo, na basket, na koncert, procházku, s dětma do bazénu, plíst svetr :)

letní atmosféra koncertu u řeky

Dalším šokem pro mě bylo to, že na koncertech se hodně často sedí, a to i na koncertě reagge, rocku nebo třeba latinskoamerických rytmů. Jediný koncert, kde byla půlka sálu na stání, byl Franz Ferdinand. Neumím si představit pokojně sedět, maximálně pokyvovat hlavou...místo toho jsem propotila džíny a proskákala se do třetí řady :) Koncerty jsou tu vážně skvělý, můžete si poslechnout vynikající hudbu třeba z Portugalska, Kanady a spousta dalších zemí, různých žánrů. Už neříkám, že poslouchám rock, na styl se vás většinou nikdo ani neptá, protože to vlastně ani není podstatný. 

Co je ale fakt šok, je věkový průměr publika..odhadla bych ho kolem 60 let. Vážně, nekecám, na koncerty a další akce chodí všichni, hodně ale důchodci a fakt si to užívají. Někdy mi přijde jako by tu byl úplně jiný typ důchodců než v čr. Jsou milí, kulturní a společenští, paří společně s mladými. 

Po akci je čas zůstat na baru, ne ale kvůli alkoholu, jen tak, na pokec. Lidi tady rádi a často diskutují, je to docela sympatická věc. Osobně musím říct, že člověk se cítí mnohem svobodněji, není nutné hned si dát všude pívo, alkoholismus zkrátka nefrčí :)

fest vážné hudby Folle Journée

Po celé léto se můžete bavit unikátním festivalem Voyage a Nantes (cesta do Nantes), jehož součástí jsou kromě venkovních koncertů v hradním příkopu a u řeky Erdre i neobyčejné výstavy, umělecká a místy i dost crazy díla v ulicích, mnoho památek otevřeno zadarmo či otevřeno jen pro festival, speciální akce a animace...

Minulý víkend byl hodně náročný, kromě festivalu evropské hudby, koncertu Julian Doré, probíhaly mezinárodní dny, karneval v ulicích, festival španělského filmu a nespočet menších koncertů, loutkový festival. Všude bylo plno, od dětí až po babičky s holema...tak neseďte doma a vyražte za kultúrou :)

moules frites, francouzský "párek v rohlíku" :)

                                                                      Julian Doré :)